Bílou stopou

16.1.2019 Vlaďka Lukešová

Bílou stopou

15.1. dopoledne jsme první a druhé družstvo vyjeli poprvé na běžkách. Dost jsme se obávali, co nás čeká. Už hned na začátku nastala první trable – jeden z nás si vzal špatné běžky. Ale vyjeli jsme. Dojeli jsme až ke sjezdovce U kostela a jeden z našich běžkařů se pochlubil, že udělal rekord a spadl 33 krát. Nakonec se nikomu nic vážného nestalo a žádná běžka ani noha či ruka nebyla zlomena. Docela se nám běžky zalíbily, rádi bychom na ně vyrazili i u nás , když bude sníh. Toho samého dne vyjelo na běžky i třetí družstvo „Lyžařské rakety“. Ze začátku jsme se učili základy skluzu na běžkách a po nějaké době jsme vyrazili bílou stopou. Někteří občas spadli, ale nebylo to nic hrozného. Když jsme dojeli k areálu U kostela, udělali jsme si pár fotek a dostali zaslouženou odměnu. Na zpáteční cestě to už všem šlo mnohem lépe, a tak někteří si sjeli na závěr i prudší kopec, i když už se začalo stmívat a vítr hnusně foukal. U někoho měly běžky takový úspěch , že se DOBROVOLNĚ přihlásili na běžky ještě další den se čtvrtým družstvem snowboarďáků. Tady jízda probíhala v pohodě až na komplikace, kdy náš horlivý „servisman“ namazal někomu běžky tak, že se už nerozjely a dotyčný musel vyrazit pěšky. Doteď nám zní v uších text písně Michala Hrůzy: „Bílá stopa rovná, hladká, krásná, dneska bude moje duše šťastná“.

Jana Š., Maruška Š., Kačka M.